Všichni už od dětství víme, že když někdo v pohádce potřebuje radu, zajde za moudrým starcem nebo rozumnou stařenou. Je to samozřejmě logické. Ti z nás, kteří zde žijí nejdéle, mají nejvíce zkušeností s okolním světem, poznali mnohem více životních situací než ostatní a máloco je dokáže překvapit. Určitě i z minulosti a historie vyplývá dnešní spíše už klišé, že stáří implikuje zkušenost a rozvážnost, zatímco mládí je spjato s lehkovážností a nevědomostí. Díky tomu bylo vždy žádoucí a vhodné, aby mladí poslouchali starší, aby měli obecně stáří v úctě. Starší má téměř vždy pravdu! Vesměs bych souhlasil, pokud by zde nebyl ještě jiný aspekt — starší lidé se obecně hůř učí nové věci a hůř si přivykají změnám. To ale nikdy v dějinách nehrálo zásadní roli. Svět se nikdy neměnil tak rychle, že by bylo potřeba se nějak zásadně transformovat či učit nové poznatky. Nikdy se zatím svět zásadně nezměnil během jedné generace. Dnes ale víme, že je trochu jiná doba…
Změny na planetě jsou čím dál rychlejší, a zároveň se stále prodlužuje život člověka. Věda a výzkum postupuje obrovskou rychlostí, čímž vznikají nové podněty k učení a dovednosti k osvojení. S tím samozřejmě mají větší problémy starší generace. Navíc si musíme uvědomit, že křivka výzkumu není přímo úměrná, ale exponenciálně roste. To všechno vede ke zvýraznění rozdílů mezi generacemi. Už dnes mladí lidé většinou žijí úplně v jiných světech sociálních sítí a virtuální reality, ke kterým nejen, že starší generace nemají vztah a špatně se v nich orientují, ale mnohdy do nich ani nedokáží proniknout. Byla by chyba domnívat se, že takové to bylo vždy. Že staří prostě mladším nikdy nerozuměli, ale ničemu to nevadilo, protože obraz světa určovali oni. Dnešek a budoucnost je jiná. Ne v tom smyslu rozdílnosti generací, ale spíše vlivu na společnost. Vždy tu sice byla bariéra nepochopení, ale vždy bylo téměř jednoznačné, kdo má vyšší a váženější postavení ve veřejném prostoru. To se ale pomalu začíná měnit. Například spoustu chlapců a dívek objevuje a vládne světu utuberingu. A ne — opravdu to není to samé, jako kdysi ovládali okolí pískoviště a dětských hřišť. Zjišťují, že se dá utuberingem vydělávat a také ovlivňovat prostředí na youtube. To není málo.
Je pravda, že ovládnutí jedné sociální sítě není zatím taková katastrofa, ale představme si následující scénář. Co kdyby začal fungovat internetový rezervační systém nemocnic nebo čerpání dotací by přešlo na speciální sociální síť. Najednou začnou mít výhodu ti, kdo se rychle přizpůsobí a dokáží efektivně reagovat na zavedené změny, čímž většinou disponují mladší generace. Dnes si asi nedokážeme představit prezidenta ve věku 30 let — přece je důležité, aby největší ikona státu měla dostatečné zkušenosti a prošla si důležitými životními situacemi osobně. Jenže co když by takový zkušený člověk měl dané zkušenosti jen s okolím, které už neexistuje a novému světu by nebyl schopen porozumět, natož se v něm pohybovat. Nebo situace, kdy malá vnučka učí svého dědu pracovat s mobilem, nám sice dnes může připadat roztomilá, ale zanedlouho se může stát běžnou praxí.
Domnívám se, že ačkoli podobné scénáře budou v budoucnosti nevyhnutelné, nemusí být nutně tragické. Akorát si budeme zvyknout, že stáří nemusí nutně znamenat více zkušeností a automaticky zajišťovat vyšší postavení ve společnosti. Staří asi budou muset brát mladší vážněji a být schopni se od nich učit a naslouchat jim. Zároveň by neměl společenský vliv přecházet ve vysoké míře jen na mladé generace. V ideálním případě by mělo fungovat jakési rozvrstvení rolí a rozvoj schopností učit se od sebe navzájem. Vypadá to, že i děti začnou mít svoji významnou sociální a možná i ekonomickou roli…
Blog | Jakub Rusek